Co je bodypsychoterapie

Co je to psychoterapie zaměřená na tělo?
(z anglického originálu Evropské asociace pro psychoterapii zaměřenou na tělo, European Association for Body-Psychotherapy, EABP, http://eabp.org/)

Psychoterapie zaměřená na tělo (v angl. originále Body-Psychotherapy) je směr psychoterapie, který má svou tradici, historii i soubor znalostí postavených na přesvědčivých teoretických základech. Mezi ně patří i explicitní teorie o vztahu mysli a těla, která řeší komplikované spolubytí jednoty těla a mysli, neboli tělesného, duševního a duchovního aspektu lidské existence. Základním předpokladem, z něhož psychoterapie zaměřená na tělo vychází, je to, že tělo odráží celost osoby. Tělo neznamená pouhou schránku (soma) oddělenou od mysli (psyché); obě složky jsou funkčními a interakčními aspekty lidské bytosti jako celku. Mnoho psychoterapeu­tických směrů se s tímto tématem potýká; psychoterapie zaměřená na tělo jej považuje za fundamentální.

V psychoterapii zaměřené na tělo se uplatňuje specifický terapeutický přístup, který zahrnuje techniky dotyku, pohybu a dýchání, i když nikoli bezpodmínečně. Na rozdíl od jiných medicínských technik, které též pracují s pohybem nebo dotykem, jde v psychoterapii zaměřené na tělo o proces spojování duševně-tělesných projevů sloužící k obnovení rytmického a harmonického charakteru základních životních aktivit, k prohloubení většího kontaktu se sebou, s druhými a se světem. Stejně jako u jiných psychoterapeu­tických směrů, i v psychoterapii zaměřené na tělo existuje mnoho různých a někdy dosti odlišných přístupů.

Psychoterapie zaměřená na tělo je také vědou, jež se vyvíjela během posledních 70 let na základě výsledků výzkumů v biologii, antropologii, etologii, neurofyziologii, neuropsychologii, vývojové psychologii, neonatologii a v perinatálních studiích; zároveň těžila i ze svých vlastních zkušeností a zjištění.

Psychoterapie zaměřená na tělo byla vědecky ověřena Evropskou asociací pro psychoterapii (The European Association for Psychotherapy, EAP) a mnohé modality uvnitř tohoto psychoterapeu­tického přístupu byly také vědecky ověřeny. Psychoterapie zaměřená na tělo je považována za směr patřící do hlavního proudu psychoterapie.

Vymezení práce psychoterapeuta zaměřeného na tělo (v angl. originále Body-Psychotherapist; odhlasováno a přijato na 3. kongresu EABP v Lindau, září 1991).

Psychoterapeut přímo či nepřímo pracuje s osobou jako základním ztělesněním mentálního, emočního, sociálního a duchovního života; při tom podporuje jak vnitřní seberegulační procesy, tak i přesné vnímání vnější reality.

Psychoterapeut svou prací umožňuje odcizeným aspektům osoby stát se vědomými, uznanými a integrovanými částmi bytostného já (self).

Aby usnadnil tento přechod od odcizeného k celostnímu, měl by psychoterapeut mít následující kvality:

1. Intuitivní povědomí (bdělost) o zdravém lidském vývoji a reflexivní porozumění tomuto vývoji
2. Znalosti odlišných vzorců nevyřešených konfliktů z dětství s jejich specifickými chronickými rozštěpeními v mysli a v těle.
3. Schopnost udržet konzistentní referenční rámec a diferencovanou citlivost k souvztažnos­ti mezi:
   1. znaky organizmu indikujícími vegetativní pohyb (flow), svalovou hyper- a hypotenzi, energetické bloky, energetickou integraci, pulzaci a fáze vzrůstajícího a přirozeného seberegulačního fungování, a
   2. fenomény psychodynamických procesů přenosu, protipřenosu, projekce, obranné regrese, kreativní regrese a různých druhů odporu.